Kapely po páté
13. 07. 2022
A je tu další - už předposlední - várka kapel. Tentokrát to vezmeme staromódně podle abecedy, jednoduše proto, že to jsme letos ještě nedělali.
Body of Pain je upíří duo rychle se prosazující na pražské alternativní scéně. Chladná synťáková elektronika, která nicméně zahřeje u srdce. Aspoň pokud v sobě taky máte pár upířích buňek. Další na paškál je debilní kapela s producentskym duem, který má nějaký dobrý treky. Do břicha kolenem mi nedáte. Furt nic? HCHKRDTN? DBKLxMNDT! UK sound, citlivá introspekce, výkřiky v jamajštině, encyklopedický aluze, stupidness i něha. Následuje česko-ukrajinská producentka a zpěvačka s několikaletou zkušeností z berlínské scény, jež balancuje na hranici popu a techna - Dmitrijevna. Trochu podobně laděná elektronická dvojice Fertilizer má asi blíž k technu než k popu, zároveň se ale nebojí občasné rockové syrovosti..stojí jednou nohou v osmdesátých letech, zatímco druhá vykračuje do vzdálené budoucnosti. Toto zdánlivě nesourodé uskupení celkem úspěšně hnojí hlavy nepoučitelných zvědavců.
Samostatnou škatulku si zaslouží jeden z headlinerů tohodle ročníku, pan Hugo Toxxx, zakladatel kultovní Supercrooo a labelu Hypno 808, který už bezmála třicet let tvoří základ české rapové scény. Fanoušci rapu ho řadí minimálně na první místo, ze kterého se mu už několik let rozhodně nechce pryč. Víc netřeba dodávat, Mumie mluví za vše. Pán s Vámi.
I s Tebou. Narozdíl od harcovníka Huga jde o mladý projekt vzniklý v covidovém bezčasí, kdy si dvojice hudebníků posílala na dálku svoje nápady. Komentovali si je pomocí memů, což je údajně jejich hlavní způsob komunikace obecně. V jejich hudbě i textech je možná jakási nejednoznačnost, ironie, nadsázka a důraz na představivost a vizualitu slyšet. Rybník a rybíz, snění o moři u plápolajícího ohně. Island mint zahájí letošní hudební produkci na áčku. Podobně jako “i s tebou” v sobě mojí zakódovanou letní atmosféru a prázdninovou pohodu, u Island Mintu je navíc o poznání míň zneklidňující. Bude fajn.
Pacino jsou zas o malinkatej kousíček vzdálenější letní pohůdce. Jeden moudrý člověk se kdysi nechal slyšet: “kámo brácho, tohle je asi nejlepší kapela na český emo/hardcore scéně. Kluci hrajou od srdíčka a jim každou notu madafakin věřim. Texty jsou převážně dada, ale v kontextu hlasitýho emo-bordelu to dává mega smysl, prostě fakin pecka.” Co dodat.
A na závěr Pondělníci. No. Nejhorší kapela na světě. Nevkusný kýč, nebetyčná drzost a nekonečné trapno. Při poslechu této kapely se lidem dělá fyzicky špatně a krvácí jim hudební sluch. Těžko říct, proč někdo hraje něco takového, nechoďte na to. Raději běžte třeba udělat něco hezkého pro ostatní. Nebo si koupit jídlo, jen tak si udělat radost. Zajděte do zámecký zahrady, nebo se prostě válejte na louce, má bejt hezky. Tohle je ztráta času, možná to ani nečtěte. Nejste přece podivíni a trapné věci vás nezajímají, proč taky. Nechoďte na ně. Autor tohoto textu se vám ani nesnaží předat jakékoliv nosné informace, třeba co jsou Pondělníci zač, co hrají za hudbu, co je to za žánr, ani nevíte odkud ta kapela je. A to stejně nikoho nezajímá, co? Nojo.